Ad ýha: Dobré obrazy si pozornost zaslouží, ty špatné nikoliv. Ovšem nejsem buržoazní šosák, takže se tak snadno nenechám pohoršit, respektive nebudu pohoršení předstírat jenom proto, že mi tak velí média.
Dobře, pane šéfredaktore, tak si nenechte velet, posuďte věc nezávisle a zodpovězte mi zdůvodněně, prosím, tyto otázky:
1) Je pravda, že rituální vražda křesťanského dítěte je pověra?
2) Byl Šimon Tridentský umučen židy?
3) Byli židé mučeni, aby se přiznali?
4) Je umělec zodpovědný za své dílo ve věcech jako pomluva, lži, uražení na cti, křivé nařčení, nebo i zde platí tvůrčí svoboda?
5) Je článek v The Critic vnucování, tzn. používá donucení nebo manipulaci?
6) Jestliže 1 a 3 je ano, 4 je zodpovědný a 2 ne, plyne z toho něco?
Něco jiného je také obraz co do umělecké kvality, něco jiného použít obraz nemravného umělce pro oslavu něčeho jako mravního dobra. Mimochodem bít někoho, protože popírá křesťanství, je fuj jako zablešená krysa.
Ad ýhá: Vaši reakci přisoudím blahosklonně na vrub jisté logické zbrklosti a nebudu Vás podezřívat ze snahy manipulovat, byť všechny takové známky nese. Je to zhruba stejné, jako kdybych zveřejnil nebo pochválil Hrubínovu báseň „Krásná po chudobě“, a někdo by vystartoval s otázkou: „Takže ty máš rád komunismus?“
Dobro oslavují všechny dobré věci, dokonce i ty, které pocházejí od nemravných umělců. Opravdu s tím nemám žádný problém a běžně, ba hojně, taková díla v Te Deum používáme. Ostatně, kdybychom se měli uchylovat pouze k výtvorům ctnostných lidí, pak by stránky zely takřka prázdnotou.
Nemyslím si, že se má někdo bít jenom proto, že popírá křesťanství. Ale na druhou stranu jsem byl vychován v tom, že když někdo urazí „posvátné“ věci, tak si zaslouží „pár facek“. Věřím, že také Vy jste jistě odhodlán bránil čest např. své matky, a to i fyzicky, a spravedlivě ztrestat toho, kdo by ji třeba pomlouval nebo urážel. Takových lidí je, bohužel, čím dál tím méně.
Pokud jste tedy u mne hledal pochopení pro buržoazní úzkoprsost, která se jitří mravními poklesky či výstřelky bližních, pak marně.
Není to manipulace. Trochu sebereflexe: Kdyby ten umělec namaloval papeže Pia XII., jak líbá Hitlerovi ruku, nezveřejnil byste od něj ani tah štětcem. Tady by fakt pomluvy a křivého nařčení dělat svoje. Ale v případě mučených židů neplatí asi to, co u papeže.
Co se týče bití, právo odplácet bez soudu je fuj. Nepůjdu urážku své matky trestat, jako bych uznával mstu na úrovni Langobardů nebo hospody Na Starý štvrtý cenový kategoryjy. Půjdu na obecní úřad a budu si stěžovat na uražení na cti, ve vážném případě k soudu, v bagatelním to jechám hýt. Ačkoli nevěřím v Boha, vážím si křesťanů za obranu nenarozených dětí a jiné věci co do morálky a hrubé a sprosté urážky náboženství, které nejsou jen věcná kritika, bych možná postihoval. Takže bych dovolil říci výrok typu: „Panna Maria [predikát popírající dogma nebo nauku církve],“ ale ne „Bohorodička [vulgární predikát, který sestavá z hrubých, oplzlých nebo jiných takových slov],“ nebo oplzlé karikatury. Na čest a dobré jméno právo církev má, na nekritizovatelnost nikoli.
Na jedné komunistické budovatelské schůzi JZD (Jednotné zemědělské družstvo – pro nepamětníky) horlil předseda družstva o tom, jak už nikdo dnes nepotřebuje Pána Boha a protože technika a tak, tak vlastně Pán Bůh ani neexistuje. Svoj projev neustále stupňoval a došel až tak daleko, že nakonec vykřikl: „Však jestli Bůh existuje, ať mňa v tuto chvílu potrestá!“ Nato sa zvedl jeden chasník, došel až k předsedovi a flákl mu pořádného facana přes tvář se slovy: „Pán Bůh ti toto posílá a vzkazuje, že osobně sa s tebú špinit nebude.“
Ad Tomáš Navrátil: „To chápu, je to něco jiného, protože ten ctihodný jemnostsoudruh participoval alespoň nepřímo na často dost kruté perzekuci a jeho slova směřovala k odebrání práv věřících. Pokud by toto řekl někdo, kdo nechce pálit katechismy, šikanovat křesť. rodiny a „zatvoriť“ pana faráře, byla by ta facka neoprávněná. Práva mají lidé, názory a postoje jen skrze ně nebo když je jejich pravdivost prokazatelná s veřejně a reprodukovatelně evidentní nesporností, tzn. že veřejnost má k této nespornosti přístup.
ad ýha: Práva nechajte na pokoji. Ludé majú vůči Bohu a společnosti aj své povinnosti, keré ovšem nechcú plnit a chcú jen práva a samá práva na všecko možné aj nemožné.
O tom jsem vůbec nemluvil a povinnosti vůči druhým lidem jsem nezpochybňoval. Mluvil jsem o něčem úplně jiném. Totiž o tom, že vynucovat plnění náboženství a privilegium jeho nekritizovatelnosti na obyvatelích je krutost. Nemůžete mě zavřít za zpochybňování dogmatu, jinak jste pronásledovatel a uzurpátor, ledaže byste nárok na pravdivost tohoto dogmatu veřejně podložil takovými důkazy, jako je video vraha, jak vraždí, ve vysokém rozlišení včetně jeho výkřiku „teď tě zabiju“. Mimořádné diktátorské pravomoci vyžadují mimořádné důkazy. Jinými slovy, svou víru můžete obdařit privilegii až poté, co bude stejně snadno a bezpečně prokazatelná jako fakta, že rýže roste mimo jiné v Číně, umělý potrat je úmyslné usmrcení nevinného člověka a Slunce vyzařuje UV záření.
Samozřejmě máte právo na ochranu cti a dobrého jména proti urážkám. Urážka je: „Panna Maria [vulgární predikát].“ Urážka není: „Panna Maria [predikát věcně konstatující popření článku víry].“ To je třeba rozlišovat, jako když se jedná o obvinění z urážky člověka od prezidenta po invalidního bratrance pošťačky v Dolních Kotěhůlkách. Obecná definice urážky se nemění tím, kdo nebo co je uraženo. Nemáte právo zavírat, bít nebo věšet za hrdlo ty, kdo se nadřazenosti Vaší víry nepodrobí.
Ten styl umělce nahoře poznávám. Ten namaloval také obraz židovské rituální vraždy Šimona Tridentského, antisemita jeden. Zde je ten nechutný obraz: https://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/100504/ritualni-vrazda-ditete-autor-tohoto-obrazu-si-vyslouzil-narceni-z-antisemitismu.html?fbclid=IwAR1-goQOXM6xHzJWNltwMYqWNgn9CrKiphnrr36EWYZmFuIhRyZHJRNOOys Tady něco o onom umělci: https://thecritic.co.uk/issues/july-august-2020/unwelcome-rise-of-a-truly-awful-artist/ Viděl jsem zde už několik jeho obrazů jako ilustraci, včetně Luthera jedoucího na praseti, nechutné. Mimochodem, obrazy tohoto umělce bývají plné podezřelého množství nahých mužských postav…
Ad ýha: Dobré obrazy si pozornost zaslouží, ty špatné nikoliv. Ovšem nejsem buržoazní šosák, takže se tak snadno nenechám pohoršit, respektive nebudu pohoršení předstírat jenom proto, že mi tak velí média.
MRČ
Dobře, pane šéfredaktore, tak si nenechte velet, posuďte věc nezávisle a zodpovězte mi zdůvodněně, prosím, tyto otázky:
1) Je pravda, že rituální vražda křesťanského dítěte je pověra?
2) Byl Šimon Tridentský umučen židy?
3) Byli židé mučeni, aby se přiznali?
4) Je umělec zodpovědný za své dílo ve věcech jako pomluva, lži, uražení na cti, křivé nařčení, nebo i zde platí tvůrčí svoboda?
5) Je článek v The Critic vnucování, tzn. používá donucení nebo manipulaci?
6) Jestliže 1 a 3 je ano, 4 je zodpovědný a 2 ne, plyne z toho něco?
Něco jiného je také obraz co do umělecké kvality, něco jiného použít obraz nemravného umělce pro oslavu něčeho jako mravního dobra. Mimochodem bít někoho, protože popírá křesťanství, je fuj jako zablešená krysa.
Ad ýhá: Vaši reakci přisoudím blahosklonně na vrub jisté logické zbrklosti a nebudu Vás podezřívat ze snahy manipulovat, byť všechny takové známky nese. Je to zhruba stejné, jako kdybych zveřejnil nebo pochválil Hrubínovu báseň „Krásná po chudobě“, a někdo by vystartoval s otázkou: „Takže ty máš rád komunismus?“
Dobro oslavují všechny dobré věci, dokonce i ty, které pocházejí od nemravných umělců. Opravdu s tím nemám žádný problém a běžně, ba hojně, taková díla v Te Deum používáme. Ostatně, kdybychom se měli uchylovat pouze k výtvorům ctnostných lidí, pak by stránky zely takřka prázdnotou.
Nemyslím si, že se má někdo bít jenom proto, že popírá křesťanství. Ale na druhou stranu jsem byl vychován v tom, že když někdo urazí „posvátné“ věci, tak si zaslouží „pár facek“. Věřím, že také Vy jste jistě odhodlán bránil čest např. své matky, a to i fyzicky, a spravedlivě ztrestat toho, kdo by ji třeba pomlouval nebo urážel. Takových lidí je, bohužel, čím dál tím méně.
Pokud jste tedy u mne hledal pochopení pro buržoazní úzkoprsost, která se jitří mravními poklesky či výstřelky bližních, pak marně.
MRČ
Není to manipulace. Trochu sebereflexe: Kdyby ten umělec namaloval papeže Pia XII., jak líbá Hitlerovi ruku, nezveřejnil byste od něj ani tah štětcem. Tady by fakt pomluvy a křivého nařčení dělat svoje. Ale v případě mučených židů neplatí asi to, co u papeže.
Co se týče bití, právo odplácet bez soudu je fuj. Nepůjdu urážku své matky trestat, jako bych uznával mstu na úrovni Langobardů nebo hospody Na Starý štvrtý cenový kategoryjy. Půjdu na obecní úřad a budu si stěžovat na uražení na cti, ve vážném případě k soudu, v bagatelním to jechám hýt. Ačkoli nevěřím v Boha, vážím si křesťanů za obranu nenarozených dětí a jiné věci co do morálky a hrubé a sprosté urážky náboženství, které nejsou jen věcná kritika, bych možná postihoval. Takže bych dovolil říci výrok typu: „Panna Maria [predikát popírající dogma nebo nauku církve],“ ale ne „Bohorodička [vulgární predikát, který sestavá z hrubých, oplzlých nebo jiných takových slov],“ nebo oplzlé karikatury. Na čest a dobré jméno právo církev má, na nekritizovatelnost nikoli.
Na jedné komunistické budovatelské schůzi JZD (Jednotné zemědělské družstvo – pro nepamětníky) horlil předseda družstva o tom, jak už nikdo dnes nepotřebuje Pána Boha a protože technika a tak, tak vlastně Pán Bůh ani neexistuje. Svoj projev neustále stupňoval a došel až tak daleko, že nakonec vykřikl: „Však jestli Bůh existuje, ať mňa v tuto chvílu potrestá!“ Nato sa zvedl jeden chasník, došel až k předsedovi a flákl mu pořádného facana přes tvář se slovy: „Pán Bůh ti toto posílá a vzkazuje, že osobně sa s tebú špinit nebude.“
Ad Tomáš Navrátil: „To chápu, je to něco jiného, protože ten ctihodný jemnostsoudruh participoval alespoň nepřímo na často dost kruté perzekuci a jeho slova směřovala k odebrání práv věřících. Pokud by toto řekl někdo, kdo nechce pálit katechismy, šikanovat křesť. rodiny a „zatvoriť“ pana faráře, byla by ta facka neoprávněná. Práva mají lidé, názory a postoje jen skrze ně nebo když je jejich pravdivost prokazatelná s veřejně a reprodukovatelně evidentní nesporností, tzn. že veřejnost má k této nespornosti přístup.
ad ýha: Práva nechajte na pokoji. Ludé majú vůči Bohu a společnosti aj své povinnosti, keré ovšem nechcú plnit a chcú jen práva a samá práva na všecko možné aj nemožné.
O tom jsem vůbec nemluvil a povinnosti vůči druhým lidem jsem nezpochybňoval. Mluvil jsem o něčem úplně jiném. Totiž o tom, že vynucovat plnění náboženství a privilegium jeho nekritizovatelnosti na obyvatelích je krutost. Nemůžete mě zavřít za zpochybňování dogmatu, jinak jste pronásledovatel a uzurpátor, ledaže byste nárok na pravdivost tohoto dogmatu veřejně podložil takovými důkazy, jako je video vraha, jak vraždí, ve vysokém rozlišení včetně jeho výkřiku „teď tě zabiju“. Mimořádné diktátorské pravomoci vyžadují mimořádné důkazy. Jinými slovy, svou víru můžete obdařit privilegii až poté, co bude stejně snadno a bezpečně prokazatelná jako fakta, že rýže roste mimo jiné v Číně, umělý potrat je úmyslné usmrcení nevinného člověka a Slunce vyzařuje UV záření.
Samozřejmě máte právo na ochranu cti a dobrého jména proti urážkám. Urážka je: „Panna Maria [vulgární predikát].“ Urážka není: „Panna Maria [predikát věcně konstatující popření článku víry].“ To je třeba rozlišovat, jako když se jedná o obvinění z urážky člověka od prezidenta po invalidního bratrance pošťačky v Dolních Kotěhůlkách. Obecná definice urážky se nemění tím, kdo nebo co je uraženo. Nemáte právo zavírat, bít nebo věšet za hrdlo ty, kdo se nadřazenosti Vaší víry nepodrobí.