Viganò: Spiknutí „hlubokého státu“ a „hluboké Církve“

Svět, v němž žijeme, je – slovy evangelia –„in se divisum” (Mt 12,25). Připadá mi, že jde o rozdělení mezi skutečností a fikcí: objektivní realitou na jedné straně a mediální fikcí na straně druhé. Určitě to platí pro pandemii, která se používá jako nástroj sociálního inženýrství napomáhající „velkému resetu“, ale ještě více pro bizarní politickou situaci Ameriky, kde média cenzurují důkazy o kolosálním volebním podvodu a vyhlašují vítězství Joea Bidena jako hotový fakt.

Covidová realita očividně kontrastuje s tím, čemu máme věřit podle mainstreamových médií, k demontáži groteskního paláce lží, jemuž se většina populace odevzdaně přizpůsobuje, to však nestačí. Podobně realita volebního podvodu, do očí bijícího porušování pravidel a systematického falšování výsledků kontrastuje s podáním informačních gigantů, kteří tvrdí, že Joe Biden je novým prezidentem Spojených států a tečka. Proto to tak být musí: alternativy neexistují, ani pokud jde o údajné ničivé běsnění sezónní chřipky, která způsobila stejný počet úmrtí jako vloni, ani co se týče nevyhnutelnosti zvolení zkorumpovaného kandidáta posluhujícího „hlubokému státu“. Biden skutečně už slíbil, že obnoví lockdown.

Na realitě už nesejde: pokud stojí v cestě realizaci přijatého plánu, je absolutně irelevantní. Covid a Biden jsou dva hologramy, dva umělé výtvory, připravené k opakovanému přizpůsobení eventuálním potřebám nebo k nahrazení covidem-21 a Kamalou Harrisovou, až to bude nutné. Obvinění z nezodpovědnosti vrhaná na Trumpovy podporovatele za to, že pořádají manifestace, se rozplývají, jakmile se v ulicích shromáždí zastánci Bidena, stejně jako se to dělo při demonstracích Black Lives Matter. Co je u některých lidí zločin, je jiným dovoleno: bez vysvětlení, bez logiky, bez racionality. Pouhá skutečnost, že je někdo levičák, volí Bidena a nosí roušku, je povolenkou dělat cokoli, zatímco už jen smýšlet pravicově, volit Trumpa a zpochybňovat účinnost roušek je dostatečným důvodem k odsouzení a popravě bez důkazů a bez soudu: takoví lidé jsou ipso facto onálepkováni jako fašisté, suverenisté, populisté, popírači – a očekává se, že nositelé těchto společenských stigmat se jednoduše tiše stáhnou.

Tím se vracíme k rozdělení na dobré a zlé lidi, které je vysmíváno, když ho používá jedna strana – ta naše –, a naopak pokládáno za nezpochybnitelný postulát, užívají-li ho naši odpůrci. Viděli jsme to u pohrdavých komentářů reagujících na má slova o „dětech světla“ a „dětech temnoty“, jako by můj „apokalyptický tón“ byl výplodem nepříčetného blázna, a ne prostým pozorováním skutečnosti. Pohrdavým odmítáním tohoto biblického dělení lidstva ho však ve skutečnosti potvrzují, přičemž právo přiznávat společenskou, politickou a náboženskou legitimitu omezují výhradně na sebe.

Oni jsou ti dobří, třebaže podporují vraždění nevinných – a od nás se očekává, že se s tím vyrovnáme. To oni brání demokracii, i když kvůli vítězství ve volbách se musejí stále uchylovat k podvodu a klamu – dokonce k podvodu zřejmému na první pohled. Oni jsou obhájci svobody, ačkoli nás o ni den za dnem připravují. Oni jsou objektivní a čestní, přestože jejich korupci a zločiny vidí i slepý. Dogma, jímž pohrdají a vysmívají se mu u druhých, je neoddiskutovatelné a nezvratné, když ho prosazují oni.

Jak jsem však řekl už dříve, zapomínají na malý detail, drobnost, kterou nemohou chápat: Pravda existuje sama o sobě, existuje bez ohledu na to, zda je někdo, kdo jí věří, protože Pravda má příčinu své platnosti ontologicky sama v sobě. Pravdu nelze popřít, protože je atributem Boha; je to Bůh sám. Všechno, co je pravdivé, má účast na tomto primátu nad lží. Můžeme si tedy být teologicky a filosoficky jisti, že hodiny těchto podvodů jsou sečteny, protože postačí, aby na ně zasvítilo světlo, a zhroutí se. Světlo a tma, přesně řečeno. Umožněme tedy posvítit si na triky Bidena a demokratů a neustupujme ani o krok: podvod, který nastrojili proti prezidentu Trumpovi a Americe, neobstojí dlouho, ani celosvětový podvod covidu, odpovědnost čínské diktatury, spiknutí zkorumpovaných a zrádců a zotročení „hluboké Církve“. Tout se tient [všechno do sebe zapadá].

V tomto panoramatu systematicky konstruovaných lží, které se znepokojivou nestydatostí šíří média, je zvolení Joea Bidena nejen žádoucí, ale považuje se za nevyhnutelné, a proto pravdivé, a tedy i definitivní. Přestože sčítání hlasů dosud neskončilo, přestože ověřování a přepočítávání hlasů teprve začíná, přestože žaloby za údajné podvody byly teprve podány. Biden se musí stát prezidentem, protože oni už o tom rozhodli: hlasování amerického lidu je platné pouze, pokud to potvrzuje – jinak se „reinterpretuje“, odmítne jako sklon řešit všechno referendem, jako populismus a fašismus.

Proto nepřekvapuje, že demokraté mají pro svého kandidáta in pectore tak hrubé a agresivní nadšení, ani že média a oficiální komentátoři projevují tak nelíčené uspokojení, ani že političtí lídři z celého světa vyjadřují svou podporu a patolízalskou podřízenost „hlubokému státu“. Sledujeme závod o to, kdo se tam prodere a dohrabe jako první, aby se ukázal jako ten, kdo odjakživa věřil v drtivé vítězství demokratické loutky.

Jestliže však chápeme, že podlézavost světových hlav států a partajních tajemníků je prostě součástí otřepaného scénáře globální levice, velice a upřímně nás znepokojuje prohlášení Konference katolických biskupů USA, které okamžitě převzal portál Vatican News a v němž si biskupská konference se zneklidňujícím nedostatkem soudnosti připisuje zásluhu za to, že podporovala „druhého katolického prezidenta v dějinách Spojených států,“ přičemž zřejmě zapomíná na nikoli bezvýznamný detail, že Biden je nadšeným zastáncem potratů a podporovatelem LGBT ideologie a protikatolického globalismu. Losangeleský arcibiskup José H. Gomez znesvěcuje památku mučedníků Cristeros své rodné země, když nepokrytě říká: „Americký lid promluvil.“ Pramálo záleží na podvodech, které byly oznámeny a do značné míry prokázány: protivná formalita hlasování lidu, byť tisíci způsoby zfalšovaná, se nyní musí pokládat za záležitost uzavřenou ve prospěch praporečníka sešikovaného mainstreamového myšlení. Nikoli bez nevolnosti jsme si přečetli příspěvky Jamese Martina SJ a všech těch pochlebovačů, kteří se snaží vyškrábat do Bidenova kočáru a sdílet jeho pomíjivý triumf. Ti, kdo nesouhlasí, kdo žádají transparentnost, kdo se dovolávají právní ochrany svých práv, nemají žádnou legitimitu a musejí mlčet, rezignovat a zmizet, nebo ještě raději se připojit k jásajícímu chóru, tleskat a usmívat se. Ti, kteří se s tím nesmíří, ohrožují demokracii a je třeba je ostrakizovat. Jak můžeme vidět, i tady existují dvě strany, ale tentokrát jsou legitimní a neoddiskutovatelné, protože je vnucují oni.

Je výmluvné, že jak americká biskupská konference, tak Planned Parenthood vyjadřují uspokojení nad údajným volebním vítězstvím téže osoby. Tento jednohlasný konsenzus připomíná nadšenou podporu zednářských lóži při příležitosti volby Jorgeho Maria Bergoglia, která rovněž nebyla beze stínu podvodu na konkláve a právě tak si ji přál „hluboký stát“, jak jasně víme z e-mailů Johna Podesty a ze spojení Theodora McCarricka a jeho kolegů s demokraty i samotným Bidenem. Moc pěkná skupinka kumpánů, o tom není pochyb.

Slova americké biskupské konference potvrzují a zpečeťují pactum sceleris [zločinné spiknutí] mezi „hlubokým státem“ a „hlubokou Církví“, otročení nejvyšších pater katolické hierarchie novému světovému řádu, popření Kristova učení a nauky Církve. Všímat si toho je prvním nezbytným krokem k pochopení složitosti současných událostí a k jejich posuzování z nadpřirozené, eschatologické perspektivy. Víme, opravdu pevně věříme, že Kristus, jediné pravé Světlo světa, již porazil temnotu, která svět obestírá.

Američtí katolíci musejí znásobit své modlitby a prosit Pána o zvláštní ochranu prezidenta Spojených států. Prosím kněze, aby se obzvlášť v těchto dnech modlili exorcismus proti satanovi a padlým andělům a sloužili votivní mši Pro defensione ab hostibus. Prosme s důvěrou o přímluvu blahoslavené Panny Marie, jejímuž Neposkvrněnému Srdci zasvěcujeme Spojené státy americké a celý svět.

+ Carlo Maria Viganò, arcibiskup

8. listopadu 2020
Dominica XXIII Post Pentecosten

Přeložila Lucie Cekotová.