DOPIS SV. JOHANKY HUSITŮM
Edmund
Kříž
|
Sv. Johanka z
Arku
|
Sv.
Johanka je známá nejen jako svatá, ale také jako statečná
žena bojující za práva Církve a své vlasti. Bez urážky
ji můžeme označit za výjimku potvrzující pravidlo. Válečnický
stav, rozuměno politicko-sociálně, jistě není ženám
vlastní, neodpovídá jejich přirozenosti, ani cíli, k němuž
byly Bohem stvořeny. Ovšem v dějinách můžeme nalézt
právě zmiňované výjimky, jež Prozřetelnost vyvolila, a to
k zahanbení mužů. Tam, kde byli muži přemoženi
lhostejností, či dokonce zbabělostí, občas vystupují
duchovně silné ženy, aby jim připomněly jejich povinnosti a
ideály. A nemusí se jednat o boj fyzický, ale také duchovní,
čehož důkazem je např. případ sv. Kateřiny Sienské, která
v době církevní krize neváhala napomínat biskupy, ba i
samotného papeže, aby se konečně chovali jako muži.
Málokdo
ví, že sv. Johanka má i jistou souvislost s naší vlastí.
Když k této světici dolehly zprávy o husitském běsnění
a porušování práv Církve v zemích koruny sv. Václava,
tak vyslala dopis, v němž husity neekumenicky napomíná
a varuje před následky jejich konání. K naplnění svých
svatých hrozeb však již neměla čas. Dva měsíce po sepsání
dopisu byla církevními představiteli odsouzena jako kacířka,
exkomunikována a následně upálena světskou mocí. Sv.
Johanka i ve chvíli smrti zastínila svou odvahou a svatostí všechny
nepřátelé. Byla a stále je důkazem toho, že zbabělost a nízká
vypočítavost mohou zvítězit pouze dočasně, ba co víc, že
jsou již předem poraženy pravou a pevnou vírou.
Datace
dopisu není jistá, někteří historici uvádějí 3., jiní
23. březen 1430. Je smutnou ironií dějin, že jej nacházíme
mezi dokumenty, které německý inkvizitor Johannes Nider OP
(1380–1438) uvádí jako důkazy o kacířství sv.
Johanky. Co se týče dopisu samého, tak byl sepsán latinsky
augustiniánem otcem Pasquerelem, kterému jej sv. Johanka, jak
měla ve zvyku, pravděpodobně diktovala ve svém barroisko-lotrinském
nářečí. I když některé obraty mohou svědčit také o
tom, že se jedná o překlad z nějaké prvotní
francouzské verze.
Důvodem
zveřejnění dopisu není nabádání našich katolických žen
k následování válečného tažení sv. Johanky či výzva
k fyzickým útokům na jinověrce. Jedná se o svědectví
pevné víry, křesťanského zápalu, který má na prvním místě
na srdci práva Boha a Církve, a v tom příklad sv.
Johanky neztratí nikdy na aktuálnosti.
Ježíš,
Maria
Již
delší dobu ke mně, Johance Panně, docházejí zprávy a hlasy lidí, že se z vás, pravých křesťanů,
stali heretici a že stejně jako Saracénové ničíte pravou
víru a bohopoctu, přijímáte bezbožné a nedovolené pověry
a že není žádné hříšné či bláznivé věci, kterou
byste si nedovolili udržovat a šířit.
Pohrdáte
svátostmi Církve, trháte na kusy články víry, pleníte
kostely, ničíte a pálíte památečné sochy, vraždíte křesťany,
protože zachovávají pravou víru. Co je to za běsnění?
Jaká nenávist či šílenství vás sžírá? Víru, kterou všemohoucí
Bůh, Syn a Duch Svatý zjevil, založil, nadal mocí a
tisíckráte oslavil skrze zázraky, tuto víru vy
pronásledujete, usilujete svrhnout a zničit. Jste slepí,
nikoliv však z nedostatku zraku či chápání. Myslíte
si, že uniknete trestu? Cožpak nevíte, že se Bůh postaví
proti vašim bezbožným snahám a nedovolí vám setrvat
v temnotě a omylu? Čím více se budete oddávat zločinu
a rouhání, tím větší na vás čekají tresty a utrpení.
Pravím
upřímně, kdybych nebyla zaměstnána válkou s Angličany,
přijela bych se na vás podívat již dříve; ale pokud
zjistím, že jste se nenapravili, mohu opustit Angličany a
vytáhnout proti vám. Pokud nebude vyhnutí, potřu železem vaše
šílené a odporné pověry a zničím buďto vaši herezi,
nebo váš život. Pokud byste dávali přednost návratu ke
katolické víře a původnímu světlu, pak ke mně vyšlete
posly a já jim řeknu, co máte učinit. Ale pokud ne,
budete-li se nadále tvrdohlavě vzpírat bodci, pak buďte pamětlivi, jaké škody jste napáchali a jakých urážek
jste se dopustili a čekejte mne, která vám stejně tak
oplatí silou lidskou i Boží.
V Sully,
3. března
českým
heretikům
Stvrzeno
podpisem P. Jeana Pasquerela OSA.
© Te Deum
2008 |