Letos slavíme 335. výročí bitvy u Vídně, kde německo-polská armáda pod vedením krále Jana III. Sobieského porazila Turky a zachránila obléhanou Vídeň. Na několik staletí to změnilo uspořádání sil v této části Evropy a započalo proces postupného vytlačování Turků a islámu z Evropy. Zdálo se, že Osmanská říše zcela zanikne, Konstantinopol se stane opět křesťanským městem a Řekové a Arméni budou vysvobozeni z turecké nevole. Nescházelo mnoho, jelikož několikrát u hradeb Istanbulu stanula ruská vojska. Turci ale vždycky nacházeli zastání u některých evropských křesťanských států, které je zachraňovaly a hrozily Rusku válkou, přičemž jednou dokonce vystoupily v rámci koalice Francie, Anglie a Sardinského království na obranu Osmanské říše proti Rusku (krymská válka). Turecko bylo ale tak slabé, že pod hradbami Istanbulu stanuli dokonce v roce 1912 i Bulhaři. Potom se role ochránce islámu ujalo Německo, které přivíralo oči na turecké vyvražďování Arménů. Turecko bylo Trojdohodou v rámci první světové války poraženo, ale zachovalo si své državy na území Malé Asie a povraždilo a vyhnalo z této oblasti miliony Řeků.
V uvedeném období, tedy na přelomu devatenáctého a dvacátého století, bylo Turecko nejslabší. Čím to bylo dáno? Hlavně demografickou slabostí. Tehdy na území dnešního Turecka žilo zhruba dvanácti milionů lidí, přičemž v tehdejším Řecku a Bulharsku něco kolem pěti milionů. Je patrné, že dokonce i tyto státy představovaly v oné době s ohledem na počet obyvatelstva dobrou protiváhu tureckého potenciálu a mohly se pokusit o uskutečnění vlastních politických projektů na úkor území obsazených Turky.
Dnes vypadá situace zcela jinak. Turecko má více než osmdesát milionů obyvatel, kdežto Bulharsko jen sedm milionů a Řecko deset milionů. Vidíme, že během sta let došlo k dramatické změně v demografickém potenciálů těchto zemí. V roce 1918 tvořilo bulharské nebo řecké obyvatelstvo 42 procent oproti obyvatelům Turecka, dnes to je 8,7 a 12,5 procent. Ve srovnání se situací v roce 1918 si Bulhaři zachovali jenom jednu pětinu svého potenciálu a Řekové jednu třetinu. Ve skutečnosti je to ještě horší, jelikož obyvatelstvo Bulharska a Řecka tvoří ze značné části starší lidé, kdežto v Turecku převažují mladí, dynamičtí muži. Teď chápeme, proč Bulharsko nebo Řecko nemůže ani snít o jakékoliv vítězné válce s Tureckem a veškerou svoji naději na bezpečí vkládají do NATO, čili bůhví do koho.
Tak velké a rychlé změny v demografickém potenciálu mezi těmito sousedními státy se musejí nakonec promítnout do politických, hospodářských a také vojenských možností, což se pak projevuje opětovným vzrůstajícím vlivem Turků na Balkánu, kde byli přítomni od patnáctého do počátku dvacátého století.
A jak to dnes vypadá ve Vídni? Nedávno média informovala, že vídeňští zástupci nechtějí od Polska přijmout pomník Jana III. Sobieského a polských husarů, který měl být právě u příležitosti 335. výročí bitvy u Vídně postaven na Kahlenbergu. Důvodem je prý to, že pomník by mohl urazit city půlmilionové muslimské menšiny, která v tomto městě žije. Vidíme, že muslimové jsou dnes ve Vídni u sebe doma a po tři sta třiceti pěti letech vyhrávají bitvu o Vídeň. Dosáhli toho, o co neúspěšně bojovali v roce 1683 a dříve v roce 1529.
A jak na to vypadá s katolíky v tomto městě? Jsou stále méně početnou, a tím i méně významnou skupinou. Ještě před sedmadvaceti lety, tedy v roce 1991, představovali 57,8 procent obyvatelstva, dnes už jenom 34,7 procent. Bude-li tento trend pokračovat, tak za patnáct let, v 350. výročí bitvy u Vídně budou možná tvořit ne více než 15 procent, čili se z nich stane málo vlivná skupina. Muslimové budou určitě početnější, budou si moci zvolit své zastupitele a město jim bude patřit.
I kdyby se pak opět objevil Jan III. Sobieský, neměl by komu jít ve Vídni na pomoc. A tak je bitva z roku 1683 nadobro a nezvratně prohrávána a její následky odstraňovány.
Stanisław Lewicki
Převzato z konserwatyzm.pl.
Přeložil MRČ.
Ano, jsou to smutná slova a pravdivý popis skutečnosti.
Uvažuji o tom, jaké by asi měl v dnešní době postavení král Jan III. Sobieský, vítěz na Turky a zachránce Vídně.
Především by se stal terčem mediálních útoků ze strany různých tzv. humanistů a „neziskových“ organizací, kteří by jej obviňovali z xenofobie, islamofobie, extrémismu a v krajním případě by jej označili za nacistu. Svatý Otec by žádal vybudování koridorů pro muslimy, kteří chtějí přijít do Evropy. Evropský parlament by aktivoval článek 7, neboť král nerespektuje hodnoty Evropské unie, ve své armádě zastává homofobní stanoviska a je dokonce pro příliš úzkou definici rodiny ( máma-táta-děti). Filosofové z neomarxistické Frankfurtské filosofické školy by krále Jana kritizovali za to, že ve své armádě prosazuje autoritu velitelů, protože samotný pojem autority a řádu je zavrženíhodný ( “ je zakázáno zakazovat“).Hillary Clintonová s panem Podestou by začali nenápadně připravovat „vídeňské jaro“ s cílem eliminovat křesťanské myšlení v Evropě. Liberální vysokoškolští profesoři a někteří prodejní novináři by této snaze tleskali.
Nedivil bych se, kdyby se za této situace král na obranu Evropy prostě vykašlal.
Ad Pavel – V jednom polské vtipu se říká něco na způsob toho, že dnes by při obléhání Vídně vyvěsil ve Varšavě na protest nějaké transparenty.
Zajímalo by mne, kdy a kde se konečně dočtu, že boj na nebi se zrcadlí v tom, co se děje na zemi a že se naplňují slova Zjevení. Asi je ještě moc brzo. 🙂
Dovezením a výsadbou několika rostlin Bolševníku,Netykavky žláznaté, Křídlatky a dalších invazních nepůvodních rostlin došlo v ČR ke stavu, že tyto nepůvodní rostliny se v některých oblastech rychle šíří a naopak původní vyšší cévnaté rostliny z těchto oblastí mizí. Byly v minulosti učiněny opatření na vyhubení těchto nepůvodních rostlin na území ČR jedovatými přípravky na ničení plevelů, na takto ošetřených plochách většinou špatně rostou i původní druhy rostlin a po několika letech se na tyto ošetřené plochy opět nepůvodní rostlinné druhy v některých případech vrací. V ČR z těchto i dalších příčin z divoké přírody mizí například léčivé rostliny.
Je mi 92 let, dost na to, abych su nedělal starosti s tím, co bude za pýr let. A přece si je dělám a možná mnohem větší než některý příslušník mladší generace. Proč? Jsem katolík a záleží mí na tom, aby naše víra žila a zkvétala i nadále. Jsem Čech a miluj, aby i tuto zem Bohem ným danou a nechci, aby kultura, kterou naši předkové tak trpělivě budovali, aby tato jejich práce zanikla. Nechci, aby zanikl stát, pro nějž desetitisíce načich lidí obětovalo svůj život Mnoho věcí je mi nejasných, především si nedovedu vysvětlit masovost migrace, jak je možné, že na pochod se daly i děti, které se sotva udrží na nohách. Nechápu, jak je možné, že sotva je ucpána jedna díra v evropském plotu, ihned se najde jiná. Migrace je zřejmě organizovína a nechápu zrůdnost lidí, kteří z ideologických či hmotných důvodů jsou ochotni zničit svět, v němž až dosud víceméně poklidným životem žily desítky milionů lidí.
devadesátdva? to jistě pamatujete liturgii tridentu?