Když Ústřední výbor německých katolíků (Zentralkomitee der deutschen Katholiken), který je poradním orgánem Německé biskupské konference, přišel v roce 2015 s požadavkem udílet církevní požehnání homosexuálním párům, na jeho vedení se sesypala ostrá kritika ze strany biskupů. Tvrdili, že by to byl zavádějící signál pro věřící, který by vzbuzoval mylný dojem, že stejnopohlavní svazky jsou rovnocenné manželství. Dnes se ukazuje, že tehdejší hlas německého episkopátu nebyl žádným projevem zásadního nesouhlasu. Biskupové prostě došli k závěru, že… je ještě příliš brzy.
Na začátku letošního roku osnabrücký biskup [a místopředseda Německé biskupské konference] Franz-Josef Bode navrhl, aby německá církev opět zvážila možnost udílet požehnání homosexuálním svazkům. Ostatní biskupové se k tomu dlouho nevyjadřovali, a tak by se mohlo zdát, že se jednalo pouze o výstřelek tohoto liberálního biskupa, který už na synodě o rodině prosazoval dalekosáhlé změny ve věci rozvedených žijících v nových svazcích.
Tento dojem rozptýlil sám předseda Německé biskupské konference, mnichovský arcibiskup kardinál Reinhard Marx, který v rozhovoru pro Bayerischer Rundfunk otevřeně prohlásil, že v Německu může být zavedeno požehnání pro homosexuální páry. Nemá se však jednat o nějaké systémové řešení, vše bude záviset na rozhodnutí kněze.
„Je třeba také povzbuzovat, aby kněží a duchovní pastýři byli lidem v konkrétních případech oporou. Nevidím zde v podstatě žádné problémy,“ odpověděl kardinál Marx na otázku ohledně žehnání homosexuálních párů. Pokud jde o případné předpisy, dodal: „Jsou věci, které nelze regulovat.“
Bude to tedy stejné jako v případě rozvedených žijících v nových svazcích. Německý episkopát vydal v loňském roce pastorační směrnice k exhortaci Amoris laetitia. Ve věci připuštění veřejných cizoložníků ke svatému přijímání se velmi nejasně píše o nutnosti „rozlišovat“, „doprovázet“, „rozhodování ve svědomí“ a „individuálním přístupu k jednotlivým případům“. V praxi to znamenalo, že kněží dostali volnou ruku v přehlížení učení katolické církve.
Některé německé kněze nebude pravděpodobně příliš nutné přemlouvat k udílení „požehnání“ homopárům. K prvnímu takovému veřejnému už téměř došlo na podzim loňského roku. P. Stefan Sühling, farář od sv. Mikuláše ve Weselu v münsterské diecézi, který je v Německu médii označován za konzervativního, chtěl v kostele „vyprosit Boží požehnání“ pro emmerišského socialistického starostu Petera Hinzeho a jeho partnera. Oba muži několik dní dříve uzavřeli „manželství“ na základě nového německého zákona přijatého i hlasy křesťanských demokratů.
P. Sühlingovi v jeho záměru zabránil teprve münsterský biskup Felix Genn, když celou věc rozvířila média. Starosta Hinze toto rozhodnutí rozhorleně odsoudil a označil ho za diskriminaci. Diecéze se následně začala omlouvat a zapřísahala se, že zákaz… rozhodně neměl „ponížit stejnopohlavní svazky“.
Jak se zdá, po slovech kardinála Marxe už k žádnému „ponižování“ docházet nebude. Biskupové pečlivě vyslyšeli loňskou stížnost starosty Hinzeho o údajné „diskriminaci gayů a lesbiček“. Německá církev se opět místo Bohu klaní duchu doby.
Zdroj: br24.de, pch24.pl
Není známo jak se k problému vyjádřil Engels? Pro katolíka by to rovněž bylo směrodatné.
Pavel S.
Církev Boží a církev satanova musí být odděleny jasně a zřetelně. Tímto krokem se Němci jen přimknou ke svému pánu v hlubinách.
Karneval však ještě neskončil.
„Mnichovský arcibiskup kardinál Reinhard Marx… otevřeně prohlásil … že v Německu může být zavedeno …. požehnání pro homosexuální páry … vše bude záviset na rozhodnutí kněze.“
Katechizmus som sa učil pred vyše 50. rokmi. Dnes ale vidím, že to bol asi stratený čas môjho detstva. Mohol som radšej kopať loptu alebo rozbíjať okná.
Podľa niektorý kardinálov totiž dnes už asi nie je podstatné, čo je napísané v Písme alebo v DESATORO.
Dnes už všetko závisí len na „rozhodnutí kňaza.“
Lebo „niektoré veci sa nedajú regulovať.“
Mám dojem, že dnes by už aj tých päť panien, čo im chýbal olej do lampy, keď prichádzal ženích žiadalo: „individuálni přístup k jednotlivým případům“.
Nejako sa nám z tej Petrovej skaly stavajú tekuté piesky, tak aby sme sa v nich neudusili.
„Lebo čo bude zo soľou, keď prestane byť slanou ?“
Kdo chce kam, pomáhá si sám. Ostatně Německo už je plné jeho katů a nezbývá nic jiného, než že musí být úplně zničeno.
Revoluce pokračuje!
German cardinal urges pastoral care, but not ‚blessing‘ of gay couples
https://www.catholicherald.com/News/National___International/German_cardinal_urges_pastoral_care,_but_not__blessing__of_gay_couples/
RE: Jaroslav.
Vďaka za zaujímavý odkaz.
Akurát mám z toho trošku taký divný pocit: „Odvolávam, čo som prehlásil. A prehlasujem, čo som odvolal…“ ???
Nepísalo sa nuž niekde, že „Nech je vaša reč: Áno, áno / Nie, nie.“
Vysvětlete mi prosím, milí kolegové, co je na žehnání párům stejného pohlaví špatného?
Je známo, že homosexualitu nelze „léčit“, protože je vrozená. Proto není problém, aby dva takovíto lidé šli spolu životní cestou. Žehnání těmto párům není uzavíráním sňatku před Bohem natož svátostí.
Domnívám se, že není správné dělat z homosexuálů vyvrhele společnosti, stejně jako by to nebylo správné u lidí s vrozenými zdravotními problémy.
Pane Jaroslave. Nevíte, co to má pan kardinál v ruce? Je tedy sice neoholen, ale jeho řeč je jasná jak má být – ano, ano, ne, ne.
Ad Antonín: Je třeba rozlišovat mezi homosexuálem jako člověkem a svazkem těchto osob. V případě druhém se jedná o hříšné jednání (či postoj takové jednání implikující), a proto mu nelze žehnat. V opačném případě bychom se dostali do rozporné a nesmyslné situace, kdy se žádá o Boží pomoc k hříchu. Není snad nutno podotýkat, že homosexuálové, kteří se dožadují „požehnání“ pro své svazky, tak nečiní z důvodu, aby se jim dostalo pomoci k boji s jejich sklony, ale chápou to jako uznání svého hříšného jednání. Ostatně, žádný homosexuál jako jednotlivec není (spolu s dalšími) o požehnání připraven, pokud se účastní např. mše sv.
P. S.
Paradoxně to není společnost, kdo homosexuály vyděluje, ale část jejich aktivistů, kteří pořádají své pochody, mají své podniky, svá média atp. V tradiční hospodě nikdo nezjišťoval sexuální choutky návštěvníků, byli tam vítání všichni, kdo platili. Svoje oddělené bary začali zakládat až homosexuálové.
P. P. S.
Nenechme si vnutit hysterický pohled levicových homosexuálních aktivistů o jejich útlaku, který je třeba kompenzovat posvátnou nedotknutelností. Existuje řada homosexuálů, kteří s takovým postojem nesouhlasí, neběhá s holým zadkem po náměstí a nevystavuje svoji poruchu na odiv.
Ad Antonín: Píšete že je známo, že homosexualitu nelze „léčit“, protože je vrozená.
Prosím a jak se ví, že homosexualita je vrozená? Našel se nějaký gen, nebo je to nějak prokázáno? Nebo za vrozenou vadu pokládáte vše co se léčit nedá. A přiznám se, nejsem si vůbec jistý jestli se homosexualita léčit nedá, protože já osobně si nemyslím, že se tady ve většině případů jedná o nějakou vrozenou vadu. Ale prosím, opravte mě pokud se pletu. Děkuji!
Milý Antoníne, homosexualita je i vrozená /při velkém stresu ženy v 5-8 měs. těhotenství dochází k rychlému štěpení glukozy a může být dítě homo – důkazy z výzkumů většího výskytu nemoci při bombardovaní velkých měst //Anglie, Německo// na konci II.svět. války/. Anebo vypěstovaná, zbohatlíci v USA, herci, zpěváci, většinou ne manuelně pracující. Homosexualita je léčitelná, tak vyzněl závěr lékařů v Brně v roce 2011 při setkání na lék. konferenci ohledně lék.etiky. Homo – je to nemoc, ale nikdo za ni není vězněn apod. Ale žehnat ji, a stavět ji na roveň svazku od Boha daného, ,,Jako muže a ženu je stvořil´´ je dost silná perverze. A jeden vtipný pravdivý výrok – ať si homo páry vychovávají svoje vlastní děti. To je můj názor.
V linecké diecézi se na Valentýna „žehnalo“ stejnopohlavním párům.
Ale freiburský arcibiskup Burger a biskup Fürs z diecéze Rottenburg-Stuttgart rozhodně něco podobného do budoucna odmítli. Takže ne všichni Němci ještě ztratili soudnost.
A kdo tvrdí, že homosexualitu nelze „léčit“, když drtivá většina případů léčitelných prostě je?
Ad Petr Šimůnek
Při čtení výšeuvedeného článku jsem si položil otázku, na niž nedovedu sám odpovědět.Prosím vzdělanější čtenáře o pomoc při objasnění věci. Jsem laik, ale je mi známo, jak se na tento problém dívá písmo a erudovaní autoři Jal hluboké a obsáhlé je teologické vzdělání německého kleru, když mohou zastávat v článku popsaný postoj a názory? Dík za upřímnou a pravdivou odpoveď.
ad Pamětník: Německý klérus může zastávat popsaný postoj a názory, protože Písmo nebere vážně. A nejen ten.
Začal bych „malým exorcismem“..